Uběhl rok a půl a neozvala jsem se.
Publikovala jsem tady celkem 18 článků a teď mi každej, krom pár výjimek, přijde divnej.
Změnila jsem se, změnil se můj pohled na svět, rozšířila jsem okruh svých přátel a celkově se všechno otočilo o 180 stupňů. Miluju tuhle změnu a zároveň se jí trochu děsim.
Obdivuju poezii, Psí vojáci jsou všechno, Filip Topol je Bůh, inteligentní lidi jsou skvělí, rum je zlej a za chvíli budu dospělá. Žiju. A to se ještě nikdy nestalo.
Časy se mění a já společně s nima. Nemám ráda svoje minulý já, který je snad zapomenutý někde hluboko ve vzpomínkách všech ostatních.
Obdivuju poezii, Psí vojáci jsou všechno, Filip Topol je Bůh, inteligentní lidi jsou skvělí, rum je zlej a za chvíli budu dospělá. Žiju. A to se ještě nikdy nestalo.
Časy se mění a já společně s nima. Nemám ráda svoje minulý já, který je snad zapomenutý někde hluboko ve vzpomínkách všech ostatních.
Takhle bych asi shrnula tu dobu co jsem nenapsala. Berte to taky jako omluvu mých zadněných let způsobených malou/velkou degenerací na druhym stupni ZŠ.
Je divný psát blog.
Má to svý kouzlo.
jeeeee, piš zase!
OdpovědětVymazata mám se nejvíc skvěle. jsem šťastná! :)
a děkuju <3